Úryvek z knihy MUDr. Josefa Jonáše - Detoxikace

Ložiska v tlustém střevě

Dceřinným orgánem plic je tlusté střevo. Zásadním poznatkem je, že se nemůžeme setkat s ložisky v tlustém střevě, aniž by se primárně nevytvořila v plicích. V praxi můžete najít ložiska v tlustém střevě, i když ložiska v plicích byla již vyléčena a odstraněna.
Ložiska v tlustém střevě tedy mohou existovat nezávisle na ložiscích v plicích, ale nezávisle na nich vznikat nemohou.
Plíce také rozhodují o stavu tlustého střeva tím, že řídí distribuci tekutiny v organismu. Při chybách v této distribuci může vznikat příliš vodnatý nebo příliš suchý střevní obsah, což má za následek problémy ve kvalitě stolice a vylučování. Je třeba si ale uvědomit, že ne za všemi problémy, které ve střevech můžeme pozorovat, musí stát ložiska v nich. Některé orgány, například okruh játra, žlučník a žlučové cesty, mají velký vliv na tlusté střevo a toxiny, které se z těchto orgánů uvolňují, mohou velice poškozovat jeho funkci. Tlusté střevo začíná slepým střevem (caecum), na němž se nachází útvar zvaný červovitý výběžek (apendix vermiformis). Ze slepého střeva, tvoří poměrně velký vak, vychází vzestupné střevo, které se stáčí do příčného tračníku vedoucího přes celou břišní dutinu až k ohbí slezinnému, kde pokračuje jako sestupné střevo, esovitý tračník, konečník (rectum) a ústí análním otvorem na povrch lidského těla.
Energetická stavba tlustého střeva je komplikovanější. Slepé střevo (coecum) a konečník (rectum) ovládá dvojice játra-žlučník, řitní otvor, slezina. Pro léčbu je to velmi podstatné, protože například hemoroidy nebo plísňové infekce konečníku, svědění či jistý druh dysbiózy spojený se značným nadýmáním jsou procesy primárně způsobené ložisky v játrech, porušením energetického pole játra-žlučník a následnými ložisky ve slepém střevě a konečníku.
Oblast slepého střeva, do něhož z jedné strany ústí tenké střevo a z druhé strany vychází tlusté střevo, je velmi významná nejen z trávicího, ale i imunitního hlediska, protože se zde nachází zásadní imunitní orgán — Peyerské plaky. Tlusté střevo je hustě osázeno mikroflórou. Nesmíme zapomínat, že až 80% některých trávicích procesů zajišťuje ona a nikoliv enzymy vznikající v trávicích žlázách. Jde především o trávení živočišných bílkovin a tuků. Mikroorganismy také zajišťují vznik některých vitaminů, ale rovněž číhají na svou příležitost, aby se rozmnožily, obsadily další území a přivodily střevní dysbiózu. Ta tedy může být způsobena bud' přímým hrubým zásahem do střevního prostředí pomocí léků, antibiotik, hormonů, psychofarmak a dalších, a nebo problémy ve vyšších etážích trávicího ústrojí, chybným složením trávicích šťáv či operačními nebo radiačními zásahy při onkologické léčbě. Avšak v praxi — a tudíž nejčastěji — bývá dysbióza vyvolána přítomností infekčních ložisek.
Ložiska ve střevě mívají obal z tuků, cholesterolu, vlákniny, nestrávených zbytků potravy, lepku a dalších materiálů. Jsou uložena bud' přímo ve střevní dutině, resp. v haustrech (záhybech tlustého střeva), které poskytují dostatečný prostor pro stovky takových ložisek, nebo podslizničně, což je problém poměrně závažný, neboť takové střevo nelze vyčistit mechanicky. Při mechanických očistách střeva, jejichž postup bude popsán později, můžeme spatřit stovky těchto střevních kamenů — ložisek, v extrémních případech nám pacienti ukazovali dokonce více než 500 takových útvarů někdy velkých jako pingpongové míčky, jindy velikosti pohankových zrn.
Vliv toxinů z těchto ložisek na sliznici nebo podslizničních ložisek na hlubší vrstvy sliznice má za následek dysbiózu a rozběhnutí celé řady nebezpečných procesů. Setkáváme se tak se snížením prostupnosti střevní stěny ve smyslu plus i minus. Může docházet ke zhoršení vstřebávání živin, a tím i některých důležitých z nich, a naopak velké molekuly určitých potravin mohou pronikat do lymfatického a krevního oběhu a organismus následně alergizovat. V haustrech se mohou vytvářet i poměrně velká ložiska mikroorganismů, která nacházejí vhodné prostředí pod přilepenými vrstvami hůře strávených potravin. Tato ložiska produkují toxiny a především antigeny a imunokomplexy — pokud jich v našem organismu krouží příliš velké množství, mohou být vychytávány stěnami cév, žil, kloubními tkáněmi, orgány v ledvinách a dalšími tkáněmi, což má pak za následek chronické záněty různých orgánů našeho těla.
Nejhorším důsledkem střevní dysbiózy však bývá porucha trávení tuků a živočišných bílkovin, protože v jistém konkrétním důsledku, jak bude popsáno v mé dietní kuchařce určené k detoxikaci, mohou vznikat látky označované jako vnitřní střevní karcinogeny, tedy látky rakovinotvorné, jež jsou základním a zásadním průvodcem každého onkologického onemocnění. Lze tudíž bez nadsázky říci, že jistý velmi častý stav v tlustém střevě je jednou ze základních příčin vzniku zhoubných nádorů. Ve spojení s dalšími orgány, především játry, žlučníkem a slezinou vznikají poruchy v nervovém systému tlustého střeva a dochází pak k nedostatečnému nebo příliš silnému pohybu střeva Tak se setkáváme se zácpami, dráždivým tračníkem nebo častými průjmy. Zeslabením střevní stěny vlivem chronického zánětu vznikají střevní výchlipky (divertikly), které se pak stávají sídlem pro další infekce a představují nebezpečí v podobě protržení střevní stěny a ohrožení lidského života.

Plíce a kůže, žíly a psychika

Dalším orgánem pod kontrolou plic je kůže. Nacházejí se v ní některé orgány, které nemají s plícemi nic společného, například mazové žlázy. Naopak potní žlázy náležejí k plicím. U ekzémů jakožto základního onemocnění kůže se vždy setkáváme s ložisky v plicích, čímž dochází k poškození energetického pole plíce — kůže. Pozor však, ekzémy nejsou jen důsledkem ložisek v plicích! V pozadí ekzému stojí ložiska v podkoží a podkoží, které se skládá z tukových buněk a četných nervových zakončení, je ovládáno ledvinami. Plíce a jejich vliv na kůži určují, že problémy v podkoží se budou realizovat v kůži, ale odstraněním ložisek v plicích neodstraníme ekzém ani vlivy podkoží. Proces detoxikace ekzematické kůže a podkoží je složitějším procesem, kterým se budeme zabývat později. Přesto je vliv plic na kůži velmi zásadní už nejen kvůli vzhledu kůže, ale především kvůli plnění jejích funkcí.
Kůže a dýchací trakt představují nejčastější vstupní bránu pro mikroorganismy. Proto Číňané mohli říkat, že pronikne-li infekce kůží hlouběji do organismu, jde o proces se závažnými zdravotními důsledky. Nemá-li k němu dojít, je třeba, aby kůže měla řádné imunitní vlastnosti. K jejich existenci slouží především dobrý stav plic, kterým starověká medicína, především v Indii a Číně, věnovala mimořádnou pozornost a ošetřovala je nejen z hlediska přítomnosti hlenu a infekčních ložisek, ale i z hlediska přítomnosti fyziologické funkce, hlavně energetické. Dechová cvičení spojená s mentálními patřila vždy do základních preventivních počinů člověka Můžeme však připustit, že ve starších dobách se kolem člověka nacházelo daleko větší množství infekcí, hygiena kůže měla úplně jiné parametry a nebezpečí průniku infekce kůží bylo mnohonásobně větší. Z tohoto důvodu měla péče o ni mnohem zásadnější charakter.
K plicím a tlustému střevu patří ještě žilní systém. žíly řadíme k oběhovému systému a ten se skládá ze srdce, tepen (arterií) a žil (vén). Srdce a tepny tvoří jeden energetický celek, žíly však podléhají vlivu dvojice plíce — střevo. V žilním systému se velmi často tvoří ložiska a žilní stěna podléhá usazování toxinů a volných infekcí. Při náležité genetické dispozici tak vznikají nejen poruchy žilní stěny a tvoří se křečové žíly (varixy), ale i záněty v hlubokém žilním systému, které mají za následek vznik městků (trombů). Ty představují velké nebezpečí pro další orgány, protože připutování utrženého trombu krevním systémem dochází k jeho vmetení (embolii) a tím k vytvoření orgánového infarktu spojeného s nedokrevností určitého okrsku, což postihuje především plíce a mozek. Jde tedy o proces vážně ohrožující zdraví a život. Kvalita žilní stěny je tedy důležitá nejen v dolních končetinách, kde je z fyzikálních důvodů nejvíc vystavena tlaku krve, a proto tam vznikají nejčastější problémy, ale i v žilním systému pánve, zažívacího ústrojí nebo hlavy, kde může znamenat vážné nebezpečí.